3. ročník Konference UX z praxe

Tak nám UXZ doputovalo do 3. ročníku. Ten proběhne 26. 2. 2018 v Praze a registrovat se můžete na webu. Konferenci by měli v týdnu doprovodit i celodenní workshopy z oblasti UX. A kromě toho zvažujeme na střídačku s UXZ variantu UXZi, což bude mezinárodní verze toho samého, jen v angličtině a s anglickými řečníky. Výhledově červen 2018. Uvidíme, zda se to povede. Slevu na konferenci a nejen ji je pak možné získat přes UX KLUB. A tady je kompletní program na UXZ3:

UX – ODKUD JDEME A KAM
Martin Kopta, Principal Researcher, Two Diamonds

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ TESTOVÁNÍ VIZUÁLNÍHO DESIGNU V KIWI.COM
Jiří Tvrdek, UX Team Lead, KIWI.com

JAK NA DESIGNOVÉ ZAKÁZKY V DALEKÉM ZAHRANIČÍ
Lukáš Zazvonil, Co-Founder, Bell&Hurry

GRAFICKÉ UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ PRO OVLÁDÁNÍ AUT
Ondřej Velebný, Lead HMI Designer Kontrolka.cz

POLOŽENÍ ZÁKLADŮ DESIGN SYSTÉMU V KIWI.COM A CO JSME SE PŘI TOM NAUČILI
Jan Toman, UX Designer, KIWI.com

JAK Z UX PROCESU NEDĚLAT ČERNOU DÍRU NA ČAS A PENÍZE
Michal Kardaš, Co-founder, Outboxers

PŘÍPADOVKA – VYUŽITÍ GAMIFIKACE A HOOKED MODELU K VĚTŠÍMU ZAPOJENÍ UŽIVATELŮ
Michal Maňák, Lead UX Designer, LMC

NEZAPOMÍNEJME, ŽE I GRAFICKÝ VZHLED JE SOUČÁSTÍ UX
Vojta Horák, 7divs.com

cely-program-uxz3

Proč dobrý konzultant odhalí 80 % toho, co uživatelské testování, jen už pak není zas tak dobrý

Vycházím z toho, co bylo zmíněno na Twitteru jako citace z jedné konference: „V prvních fázích CRO umí zkušený konzultant odhalit až 80 % chyb, co by odhalil uživatelský výzkum.“

Aby tvrzení mělo vůbec smysl, je pod uživatelským výzkumem chápat uživatelské testování. Tvrzení pak nabývá absurdní pravdivosti.

Skutečně je možné, že shoda bude dosahovat takto poměrně vysoké úrovně. Vezměme si web plný triviálních chyb v použitelnosti, které prakticky znemožní návštěvníkům jeho použití. Pak by konzultant měl mít dostatečně velkou shodu v objevených nedostatcích s uživatelským testováním. Testování totiž díky těmto triviálním chybám nedokáže odhalit ty netriviální (které zase nedokáže odhalit konzultant). Uživatelé prostě zakopávají o ty základní chyby a nikam dál se moc nedostanou. Oba způsoby tedy mají možnost odhalit tyto triviální chyby a dojde k nějaké shodě. V tomto ohledu by se tvrzení (80 %) dalo brát jako docela dobrý odhad.

Nicméně zkušený konzultant (o kterém tvrzení mluví), má znalosti o obou metodách a ví, kterou kdy použít. Zatím co expertní analýza má své místo právě u odhalování většinou triviálních chyb, které se dají praxí ověřit a naučit, případně pak vypozorovat, uživatelské testování má zcela jiné určení. Jeho smyslem je primárně odhalit takové chyby, které ani zkušený konzultant neodhalí (jsou závislé na cílové skupině, znalostech a neznalostech, …). Kdyby ano, proč by si pak zval uživatele, když to zvládne sám a rychleji, že. Pokud jsou tedy tyto metody použité vhodným způsobem, je zřejmé, že odhalené chyby budou odlišné (jejich množiny budou disjunktní). Navíc, obě metody se zpravidla používají v posloupnosti expertní analýza a po ní teprve podle potřeby uživatelské testování. Právě z důvodu, aby se odhalilo co nejvíc různých chyb, což je umožněno tím, že obě metody v této posloupnosti odhalí jiné chyby. Obě metody mají také jiné nároky na potřebné zdroje.

Absurdita spočívá v tom, že tvrzení by bylo pravdivé jen za předpokladu, že jsou obě metody použity nevhodným způsobem a zároveň zkušeným konzultantem.

No a pokud bychom nebrali uživatelský výzkum z citátu jako uživatelské testování, dostáváme se do ještě horší situace. Podívejme se, jak podle autora znělo celé tvrzení doslovně:

„Pro vyhledávání míst s potenciálem pro růst obchodní výkonnosti webu se používají tyto postupy: Heuristická analýza, datová analýza a uživatelský výzkum… Není vždy nutné použít najednou všechny tři způsoby získání informací. Například v prvních fázích procesu CRO je často z časových a finančních důvodů vypouštěn uživatelský výzkum. Což nemusí být vyloženě špatně, protože zkušený konzultant by měl dokázat v této úvodní fázi odhalit až 80 % toho, co by mu řeklo uživatelské testování.“

Autor si to v hlavě možná poskládá tak, aby věděl, co chtěl říci, bez ohledu na zmatenost pojmů. Posluchač už ale stěží. Zaměňují se zde právě výzkum a testování, což jsou dvě zcela odlišné věci. Pokud do citace dosadíme postupně jedno nebo druhé, obojí by tam mohlo být a obojí dává nějakou smysluplnost za určitých dodržených podmínek (u testování je to rozebrané výše). A teď tedy můžete hádat, co vlastně autor chtěl říci.

Na závěr bych si dovolil ještě říci, že z mé zkušenosti, byť za sebou nemám asi tolik desítek testování jako autor, se domnívám, že uživatelské testování je smysluplné pro použití odhalení chyb, nikoliv pro odhalení příležitostí pro zvýšení obchodního potenciálu. Proč? Uživatelé vám neřeknou, že kdybyste text v tlačítku (který je jinak zcela funkční) změnili na něco jiného, nakoupí s 5% pravděpodobností více. Co už vám ale řeknou je to (přesněji co vy vidíte), že tlačítko nepoužili a je v něm nějaký problém. Zpravidla je problém už dále zřejmý a stačí ho pak opravit. No a plýtvat na zřejmou chybu AB testování opravy je samozřejmě holý nesmysl. V tomto ohledu se tedy domnívám, že uživatelské testování je pro počáteční analýzu CRO ten nejméně efektivní způsob (rozuměj: házíte perly sviním), jak něco zjistit, a určitě bych ho doporučoval vůbec nevyužívat.

 

První veletrh práce pro UX

unihunt-pozadi3V čem vidím problém? UX specialisté a firmy, které mají interní UX oddělení, o sobě navzájem často neví a nemají představu, kde a jak najít kontakt. Reálně se na trhu v jeden moment objevuje 50–100 poptávek po UX specialistech, ale nikdo o nich moc neví. Stejně tak firmy neví, koho a kde vlastně oslovit.

Zkuste si představit, že jako UX designér si chcete najít práci = vybrat si firmu, která vám sedne. Teď můžete projít inzeráty, které vám zpravidla říkají všechny to samé, a vybrat několik firem a zkusit si dohodnout pohovor. Odpoví vám tak 1/3 a samotný pohovor vás bude stát poměrně hodně času. A to ještě ne vždy se na něm dozvíte to, co potřebujete. Často se sejdete s HRistou, který vám akorát položí obecné otázky a odpoví maximálně na podobně obecné dotazy.

Firma má zase naopak problém, kde dát vědět o tom, že UX designéra hledají. Pokud nezná dobře komunitu, skončí na jobs.cz. Výsledkem bude velké množství nerelevantních odpovědí (z vlastní zkušenosti převládají skladníci), které jednak nevedou k obsazení dané pozice, a za druhé zatěžuje celé HR oddělení případně i UX tým.

Proto vznikl nápad na veletrh UNIHUNT. Jeho hlavním cílem je poskytnou oběma stranám prostor na to se vzájemně poznat a propojit.

Tím vznikne pro UXáka možnost, se v jeden den pobavit s velkým množstvím firem, jako byste v jeden den přišli na 30 pohovorů. Zkuste to v reálu při zaměstnání. A nejen to. Unihunt se bude snažit, aby firmy na veletrhu prezentovali relevantní lidé, ideálně přímo z UX týmu či jeho vedení. Pokud vás tedy bude zajímat daná firma, Unihunt vám poskytne jedinečnou příležitost se dostat až přímo do srdce UX týmu firmy.

Firmy naopak získávají možnost získat kontakty na třeba 200 uxáků nebo lidí se zájmem v UX pracovat. A opět ne jen ten kontakt. Funguje to stejně jako u UX designérů. Firma během jednoho dne dokáže udělat 100-200 minipohovorů s relevantními lidmi. Kolik času by vás stálo takové množství normálně? Tady to zvládnete s 2-3 lidmi za jeden den (8 hodin).

Nicméně Unihunt chce účastníkům nabídnout ještě víc:

  • Protože už bude tolik UX designérů na jednom místě, bude to skvělá příležitost k vzájemnému networkingu, na který na jiných akcích jako konference nebo UX Monday není dostatek času.
  • Aby i vy jste měli něco z toho, že necháte na sebe firmě kontakt (pokud se nebudete chtít přímo bavit), bude u každé prezentace firmy možnost vyhrát příjemnou cenu (pravděpodobně zajímavá knížka, která se u nás neprodává, a možná i něco víc, třeba vstup na konferenci atd). Máte tak možnost z veletrhu odejít i s pěknou a užitečnou odměnou. Firmy pak získají další kontakty, které budou moci při nabírání UXáků využít.
  • V rámci veletrhu bude také možnost poptat či nabídnout práci na dohodu či krátkodobé projekty. Takže tu bude příležitost i pro freelancery najít nějakou zajímavou zakázku.

Navíc je pro všechny (UXáky i prezentující firmy) účast zcela zdarma. Nic vám tak nebrání se zapojit a plně využít potenciálu veletrhu. Veletrh UNIHUNT se koná v sobotu 3. 12. 2016 v Praze v konferenčních prostorách OK systems.

A zatím (další určitě ještě přibudou) se můžete těšit na tyto firmy, které už přislíbily účast:

loga

Web akce: www.unihunt.cz (registrace účastníků)
Twitter: @unihunt_cz s hastagem #lovzacina
Facebook: stránka
Kontakt: info@unihunt.cz (pro registraci firem)

Proč pořádám konferenci o UX

Konference ux z praxe

Překvapivě to není proto, že tu žádná konference zaměřená na ux designéry není. To mi pouze dává prostor, který mohu využít. Tím hlavním důvodem je umožnit sdílení znalostí mezi zkušenějšími ux designéry v rámci UX komunity v ČR.

Určitě se vám už stalo, že jste se od někoho dozvěděli o zajímavém postupu, nové metodě nebo vás prostě jen někdo v něčem inspiroval v hospodě u piva. Vytěžit co nejvíce znalostí tímto způsobem ale vyžaduje hodně kontaktů a času. A není zas tolik lidí, kteří mají přístup k těm nejlepším, kteří jsou nové znalosti schopni takto předávat. Vlastně v každé firmě, kde je delší dobu ux tým, je nějaká unikátní znalost. Stačí jedna, nemusí jich být hned hromada. Pro jednotlivce je pak nereálné si samostatně firmy/lidi obcházet a snažit se znalosti od nich získat. To samé platí i obráceně, i kdyby se  firmy chtěli podělit sebevíce. Navíc je tady problém, že lidé s těmito znalostmi žádné akce neobjíždějí a tak není možné znalosti na stávajících akcích získat. Je to logické, protože ti, co je objíždějí, už své znalosti do komunity dávno dostali a tak už nemají o co nového se podělit. A tak tady máme určitou vrstvu znalostí, které ale neznáme, když to zobecním (zná ji jen velmi malý omezený počet lidí). A tato vrstva je pro většinu jen těžko dosažitelná.

Právě formát konference je podle mne vhodný k tomu se do této vrstvy aspoň z části nabourat. Najít přesahující znalosti a přemluvit lidi, kteří je mají, podle mne dokáži a mohu tak ostatním nabídnout to, co je pro ně v rámci jejich kontaktů nedosažitelné. Deset takto zajímavých přednášek v jeden den pak umožní zájemcům udělat si na den čas a přijet odkudkoliv z ČR (což je jinak nevýhoda UX Monday/Tuesday, které jsou poslední dobou na vysoké úrovni). Přednášejícím pak zase umožní v rámci jedné přednášky své znalosti předat velkému počtu lidí a i se díky tomu zpropagovat. Navíc bych rád, aby i pro přednášejícího byly všechny přednášky ostatních přednášejících přínosné.

http://www.uxz.cz/

@UXZ_CZ

FB

Juniorské zlozvyky

Amatéry nebo juniory (nejen) v UX poznáte podle toho, jak často argumentují něčím, co si zrovna vymysleli. Je to v situacích, kdy se snaží někoho přesvědčit nebo mu vysvětlit, proč použít takové řešení, nebo přístup. Oni jsou o své pravdě přesvědčení, ale buď to nemají jak dokázat, nebo je to prostě náročnější a tak volí jednodušší cestu a vymyslí si obecný „blábol“.  V horším případě to dělají záměrně – hlavně, když se prodají. Není ani důležité, že mají nebo nemají pravdu. Problém je v argumentaci pomocí vymyšleného obecného tvrzení.

Příklad takového tvrzení je používání obratů jako „Velká většina uživatelů …“, „Nejčastěji …“ nebo „Ve většině případů …“.

Tento „blábol“ se pozná podle toho, že ho nejsou/nejste schopni nahradit konkrétním počtem, faktem nebo důkazem. V UX je to zpravidla nějaká studie a podobně.

Zlozvyk je to hodně zákeřný, protože je velice těžké se ho odnaučit a sklouzává se k němu, i když si ho uvědomujete a snažíte se sebevíc. U obecných tvrzení jsou lidé více náchylní k tomu, jim uvěřit. Další zákeřnost je v tom, že je velice těžké, pro člověka mimo obor skoro nereálné, je vyvrátit.

Vím to z vlastní zkušenosti. Měl jsem možnost tento zlozvyk sledovat na sobě v průběhu svého UX života i později na kolezích. Jinak až se ho budete snažit zbavit, budete docela překvapeni, jak často mu sami podléháte. Prvním krokem je taková to tvrzení uvést „Já si myslím, že …“. Tím příliš nevyřešíte celý problém, změníte ale to, že důvěru tvrzení postavíte na důvěře ve vás na rozdíl od něčeho, co údajně obecně platí.