Návod jak vytvořit portfolio UX designéra

Jak docílit, aby se vám na vaše portfolio dostalo odezvy, jako například tato: A už jen pro ten zážitek, si takové zajímavě strukturované CV přečíst, ho posílám vedení oddělení.“? Zkusím vám dát pár tipů, pokud jako UX designér začínáte, a pro ty zkušenější to snad taky může být zajímavé čtení.

Začněte tím,

že si nejdříve promyslíte, k čemu chcete portfolio využít. Kdo ho bude číst. Jakou práci můžete prezentovat. Možností, jak může vypadat vaše portfolio, je totiž mnoho.

Hrát roli tady bude hlavně typ vaší práce. Já vycházím z agenturní práce, kde nemáte možnost prezentovat větší a komplexnější projekty nebo věci do větších detailů. Proto se soustředím více na prezentaci množství toho, co jsem dělal, než na jednotlivé zakázky samostatně. Pokud ale děláte například na jednom produktu rok či více, budete prezentovat právě tento projekt a klidně nic dalšího.

Dále je důležité, s jakým cílem portfolio připravujete. Já jsem ho přikládal do formulářů v odpovědi na inzeráty právě namísto CV. Proto jsem jako formát zvolil jediný PDF soubor. Jinou možností je třeba webová prezentace, která má výhodu v tom, že je dostupná neustále a přečíst si ji tak může mnohem více lidí než jen ti, kterým pošlete PDF soubor. Pro pasivní šíření by proto byla mnohem vhodnější.

Nakonec si promyslete, koho svým portfoliem chcete oslovit. Já jsem chtěl vytvořit kombinaci klasického CV a portfolia prací, které používám při reakcích na nabídky práce na internetu. Číst ho měli v první řadě personalisté a až po nich někdo, kdo oblasti UX rozumí více (kvůli nim jsem zase ubral zbytečnosti, jako že řidičák mi leží už několik let na magistrátu). Navíc jsem cílil jen na ČR. Je dobré podotknout, že s výčtem firem, pro které jste v ČR pracovali, asi v zahraničí neohromíte. Tam uspějete lépe s podrobnějším popisem 1-3 projektů.

„Kolegyně z HR mi jej předala s tím, že asi bude lepší, když si zavoláme napřímo. Po zhlédnutí Vašeho naprosto úžasně zpracovaného „CV“ jsem jí dal za pravdu 🙂 (ale vážně, moc se mi líbilo).“

Někdo možná tento typ a formát mého portfolia nemusí považovat za vyloženě portfolio, ale pro ČR je to podle mého dostatečné a inspirace pro vás to může být, ať se sami vydáte nějakou jinou cestou.

Portfolio neuděláte přes noc,

ale začít vytvářet ho musíte už ode dneška. Mnozí asi namítnou, že nemají nic, z čeho by šlo portfolio vytvořit. Zajímavé zkušenosti a reference opravdu nezískáte do zítřka a proto si je začněte zaznamenávat. Za pár let budete mít dostatek obsahu, kterým se budete moci prezentovat. Pokud je nebudete systematicky sbírat, tak za pět let si sotva vzpomenete, co jste kdy dělali (a pro práci v agenturách to platí dvojnásob).

Co si vlastně zaznamenávat? Skoro všechno. Můžou to být klienti a segment, kam spadají. Už jejich výčet může být za několik let sám o sobě zajímavý.

Ze všeho nejdůležitější pro UX designéra jsou všemožné průběžné výstupy. Skici, wireframy, prototypy, fotky z workshopů a podobně. Až budete chtít do portfolia něco takového vložit, pravděpodobně to nebudete mít, pokud si to pečlivě neuchováte. A právě tyhle výstupy budou dělat z vašeho portfolia skutečné portfolio, ne jen CV. Nebojte se, že to není možné zveřejňovat. Za pár let bude většina věcí v ostrém provozu a zpravidla už nepůjde o nic tajného.

Dobrým trikem, jak případně obejít nemožnost publikace, je vytvořit případovou studii (hlavně pro agentury). Zjistíte, co je klient ochotný publikovat, a vytvoříte v agentuře případovku. Získají tím všichni: klient, agentura i vy.

Dále si můžete zaznamenávat, co za typ práce a pro koho jste dělali a nějakou poznámku, která to popíše a odliší od ostatních podobných prací. V agenturní práci to pro mne znamená uživatelské testování (i podle typů nebo podle předmětu testování), workshopy, návrhy webů, audity a analýzy. Například si pro uživatelské testování napíšu klienta, co se testovalo a proč se testovalo a s kolika lidmi. Čím je typ práce vzácnější (card sorting nebudete dělat každý měsíc), tím důležitější je si ho zaznamenat.

Reference a hodnocení vaší práce jsou nutností. Sbírejte jakoukoliv zpětnou vazbu, které se vám za vaši práci dostane. Té je jak šafránu (té spontánní) a byla by tak věcná škoda, o takové (kladné) hodnocení přijít v propadlišti firemních e-mailů.

Za působení v Dobrém webu jsem třeba dostal emailem od klienta tuto pochvalu (bude to už nějaké čtyři roky): „Dobrý den pane Hlaváči, ještě jednou jsem Vám chtěl poděkovat za dobře odvedenou práci, představenou formou příjemné a srozumitelné prezentace. ….. Vaše firma je oprávněně lídrem na trhu UX analýz.“

Nemusí jít vždy o ohlasy klientů, klidně využijte i ohlasy z komunity nebo prostě od veřejnosti. Je fajn, když napíšete, že jste někde přednášeli, ale když pod to připojíte několik skutečných ohlasů, hned to bude mít jinou váhu. Takhle jsem například zneužil twít bývalé kolegyně: „Az se budete chtit stat axure ninjou, zajdete za @osklivysup. Jeho dnesni skoleni bylo vyborne. Diky! :-)“

Další možností je si o reference přímo říci klientovi hned po dokončení práce. Většinou to dá docela zabrat (pokud už to nemá na starosti někdo jiný) a trvat to může třeba i půl roku, ale získáte tím cenný obsah pro vaše portfolio, který byste jinak sbíraly pár dalších let. Rozhodně se toho nebojte.

Nakonec, pokud píšete články nebo jiné publikace, nezapomeňte i na ně. Sami se budete divit, co všechno jste před třemi lety napsali J. A samozřejmě i veřejné vystoupení nebo školení (ty jsou obzvlášť dobrým zářezem).

Vymyslete, jak zaujmete

Pokud nemáte opravdu dech beroucí projekty, nad kterými i Googlu spadnou pozice v SERPu, budete se muset nějak odlišit od desítek konkurentů. S tím si asi budete muset chvíli lámat hlavu, než něco vymyslíte (pokud začínáte, tak času máte poměrně dost :-).

Moje portfolio cílí v první řadě na personalisty, takže jsem nemohl spoléhat na odbornost. Proto jsem to zkusil oklikou přes emoce. Abych zaujal, rozhodl jsem se pokusit se vyvolat ve čtenáři překvapení.  Překvapení je emoce, po které následuje jiná emoce. Toho jsem využil a navázal pokusem vzbudit očekávání, potažmo zvědavost. Čtenáře to tak mělo lákat číst dál a v ideálním případě si měl portfolio přečíst celé.

Pro tyto dva efekty jsem se nakonec rozhodl použít kvíz/test. V prvním momentě jsem se snažil vyvolat překvapení tím, že předložím něco, co čtenář otevírající CV nečeká. Tím byl kvíz/test. Otázka zároveň vzbuzuje zvědavost, potřebu znát odpověď. A tedy motivuje číst dál. Zároveň bylo důležité najít takové otázky, které budou opravdu zajímavé pro kohokoliv i bez znalosti UX. Aby se motivace postupně nevytratila, pravidelně jsem otázky opakoval.

Jako poslední jsem chtěl, aby si z portfolia také co nejvíce zapamatovali. Paměť a emoce se mají rádi, takže to bylo nasnadě. Zjednodušeně by se dalo říci, že otázka s odpovědí tvoři takoví mini příběh, který se čtenáři dobře pamatuje. Otázky jsem proto vložil ke každé tematické sekci a pokusil se je zvolit tak, aby byly nejen zajímavé, ale i se kryly s tématem sekce a ještě lépe vyzdvihly něco, co by si čtenář měl z dané sekce zapamatovat.

Můj výsledek

Na skoro finální výsledek (chybí ještě jazyková korektura a navíc ho neustále aktualizuji a rozšiřuji) se můžete podívat. Ohlasy jsou velice pozitivní a tak doufám, že i pro vás bude v něčem inspirativní.

Comments

  1. Rosťa K. says

    Rád bych se zeptal, proč je časová osa orientovaná zprava-doleva. Vlastně si ani nevzpomínám, že bych viděl nějakou časovou osu, která by vedla jinak než zleva-doprava, takže mě to překvapilo, zvlášť u UX konzultanta, kdy za tím čekám nějaký důvod 🙂

    • osklivysup says

      Nebyl v tom nějaký konkrétní záměr. Pravděpodobně jsem ji udělal takto, protože jsem chtěl dát víc prioritu na poslední zaměstnání v H1.cz a Dobrém webu, než na OSVČ.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *