Pozor, ať se nepořežete

Nedávno jsem prohlásil na účet knihy Web ostrý jako břitva od Jana Řezáče, cituji: “.@WebJakoBritva mi potvrdil moji domněnku, že co se týče #ux a #designu tak @janrezac vlak ujel už někdy před 3-4 lety (tím nic proti knize)” a hned se přihnala vlna žádající důkazy (a nejen na mne). I když běžně nemám potřebu své názory zdůvodňovat nebo dokonce dokazovat, vzhledem k hysterii kolem knížky, kterou pokládám právě kvůli její kvalitě za neopodstatněnou, se o to pokusím.

Mé hodnocení

Kdybych měl knihu zhodnotit, tak z pohledu ux designu je to pro mne nejdražší seznam doporučené literatury, co jsem viděl. Lépe je na tom kniha v části o řízení zakázky, kde je vidět, že Jan Řezáč nějaké vlastní zkušenosti opravdu má a stejně tak v teoretickém závěru, kde to zas už praktické být nemůže (ale přiznám se, posledních 50 stránek už jsem nedočetl a jen zběžně prolétl).

Z knihy je tak vidět ten fakt, že Jan Řezáč se vydal jinou cestou než webdesignem (chcete li UX) a to cestou projektového řízení (na straně klienta hlídá agentury) a proto je logické a ok, že má především teoretické znalosti než praktické.

Teorie kam se podíváš

Vraťme se tedy k mému tvrzení ze začátku. To zakládám na tom, že kniha je v částech o designu vyloženě teoretická. Najít text, který by nebyl jen všeobecným povídáním nebo něčím, co prostě vygůglíte, je docela těžké.

Pokud máte z textu jiný pocit, podívejte se na praktické obrazové ukázky. Království za každou takovou. Výmluvy, že nic nejde zveřejňovat, jsou nesmysl. Můžu dokázat kupou obrázků na různá témata či metody, ostatně stačí se podívat na blogy třeba H1.cz či Dobrého webu.

Jako konkrétní příklad si přečtěte třeba kapitolu Rozhovory s lidmi na straně klienta (strana 73.). Jsou zde míchání lidé od TOP managementu po ty poslední na pobočkách. Trochu si říkám, kdo je ta cílovka, že se bude potkávat s TOP managementem a on bude skákat, jak bude webdesignér pískat. A ještě se jich zkusíte zeptat, na co se lidé ptají. Opravdu si myslím, že tady Jan Řezáč moc neví, o čem píše. I kdyby sám nic takového nedělal, i z doslechu by musel vědět, že je tam nějaký rozdíl a že dát to všechno do jednoho pytle s jednou radou na co se ptát, je nesmysl. Ne že by nebylo dobré jít za všemi, ale za TOP managementem půjdete úplně s něčím jiným a ještě se k němu ve čtyřech z pěti případů ani nedostanete. A přesto s ním ale stále musíte hrát, protože on o vás bude rozhodovat. S lidmi z poboček je to jiné. Těch se budete ptát přesně na ty otázky, kterou jsou v této kapitole uvedené. Je zde ovšem malý paradox. Dostat se k nim je opět překvapivě náročné. Ne vždy, ale v rámci korporací ano. Často je tak vhodným způsobem prostě přijít, sednout si a jen pozorovat a poslouchat (v call centru, pobočce) nebo se na zákazníky obrátit přímo, než se domáhat rozhovorů se zaměstnanci.

Jiný příklad je kapitola Návrh Informační architektury (strana 113.). Všimněte si, že jí je věnováno podobně textu jako odstavci o Pojmenování webu (strana 108.). Opravdu si část webdesignu, ze které se vyloučila samostatná profese, zaslouží takto ubohou zmínku s odkazem, že si máte přečíst jinou knížku? Pokud namítnete, že právě proto zde není možné tak rozsáhlé téma pokrýt, musím nesouhlasit. IA je totiž součástí procesu návrhu webu a je vlastně jeho podmnožinou a to ne malou. Odbýt ji takto pro mne znamená, že o ní autor moc neví.

To je ostatně na IA to krásné. Mnoho lidí se s tímto pojmem neví rady a vlastně netuší, co si pod tím představit. Pokud budete chtít zjistit, jestli je někdo skutečně odborníkem na návrh webu, dejte mu jednoduchou otázku: Jak postupovat pro vytvoření informační architektury webu.

Kde se líhne obsah

Podobně, jako u IA, je na tom i obsah. Možná si řeknete, že o obsahu je toho tam napsáno hodně. A ono skutečně je. Jenže když si odmyslíte to okecávání a teorii a budete chtít obsah vytvořit, zjistíte, že nevíte jak! Schválně si přečtěte kapitolu Struktura a obsah webu (strana 111.) a napište si postup krok za krokem, jak dojdete ke KONKRÉTNÍMU obsahu webu. Já jsem ho tam nenašel (uznávám, možná je problém ve mně, ne v knize). Jen samé řeči o strategiích, mapách, pozicích atd.

Právě konkrétní postup přechodu od podkladů s výzkumem ke struktuře webu, je vedle IA dalším lakmusovým papírkem toho, jak někdo návrhu webu dobře rozumí. Obsah se totiž nelíhne odnikud. A nevěřte tomu, že si jen vytvoříte mind mapu tak, že tam začnete přidávat stránky, jak je napsáno v knize. Jinak si třeba všimněte toho, že Design studio je zařazené ještě před tuto část. Mně to tedy nedává příliš smysl bez podrobnějšího vysvětlení. Co třeba sekce skicování?

Testujte na konci a zemřete

Co mně osobně vadí je postoj, který kniha podporuje, a tím je testování na konci návrhu. Možná to ani tak myšlené nebylo, ale podle mne to tak vyznívá (strana 44.). Obecně pro jakékoliv testování návrhů (nemyslím teď A/B testování) platí dvě věci: Testování není ověřování, že jste něco udělali dobře nebo špatně. Testování je součástí návrhu a je to jedna z metod, stejně jako třeba hloubkové rozhovory. Vy to totiž bez testování prostě dobře udělat nedokážete. Pokud tohle nepochopíte a zároveň nedokážete klientovi vysvětlit, čekají vás těžké časy. A druhou věcí je to, že se testuje, co nejdříve to jen jde (fail fast fail often). Testování funkčního prototypu na závěr podle Kruga je už jen třešničkou na dortu.

Analýza klíčových slov

Asi poslední rada na závěr, jinak bych psal nevím do kdy (uživatelské testování by bylo adeptem na další článek).

Nenechávejte analýzu klíčových slov na SEO odbornících. Teda pokud chcete být skutečně dobří nebo pokud nemáte nějaké hodně sehrané ve svém vlastním týmu. To není nic proti SEO. Proces tvorby analýzy vám totiž poskytne neskutečné seznámení s oborem, o kterém pravděpodobně většinou nic nevíte. Sám ho považuji za jakousi součást uživatelského výzkumu. Takto získaný rozhodl vám nikdo třetí, kdo za vás analýzu vypracuje, nedokáže předat. Je to ideální doplněk právě rozhovorů a i dobrý podklad pro jejich realizaci. Pokud se jedná o téma, které je dostatečně často vyhledávané, je to prakticky nejlepší (nejdostupnější a nejlevnější) zdroj informací pro vás.

Časem pak zjistíte, že analyzovat a získávat informace jde z různých zdrojů (ať máte již běžící web nebo i když nemáte zhola nic): obecné hledání na internetu, data z vyhledávání na webu, kategorizace dotazů z call centra nebo třeba z chatu umístěného na webu. Pokud to s návrhem webu myslíte vážně, naučte se odkazovanou klasifikační analýzu dělat (jde zpracovávat jak 50 000 dotazů za čtyři roky zpátky a postavit na tom celý informační web, tak jen 250 dotazů – i to je lepší než drátem do oka).

Doporučená alternativa

Pro ty, co zajímá skutečně ta designovací část a nikoliv projektové vedení, bych knihu doporučil jako dobrý začátek, pokud by stála maximálně do 200 Kč. Ano, v ČR lepší kniha není, protože knih od českých autorů je tak do pěti. Ale tady není důvod se omezovat. Pokud vám jde o investici do vzdělání, doporučuji jako alternativu pořídit Smashing UX Design. Sice k ní nedostanete tu tištěnou, ale zase vyměníte teoretický seznam za skoro trojnásobek mnohem detailněji zpracovaného obsahu za stejnou cenu.

Jiné recenze na knihu Web ostrý jako břitva

Comments

  1. Martin says

    Není se čemu divit. Odnikud se vynoří „odborník“, vybuduje kult osobnosti založený na pár přednáškách, přesvědčí tlupu kývačů a pak z něj vypadne kniha „Google kompilát“ za 600, na jejíž obálce je jeho obličej. Jak to asi může dopadnout? Samá silná slova, ale když má dojít na zkušenosti z praxe, najdeme jen jeden školní web.

  2. says

    Díky za podrobnější vysvětlení, byl jsem na něj hodně zvědavý. Souhlasím s tím, že kniha působí jen jako seznam doporučené literatury. Zároveň a především je ovšem přehledem témat, které webdesign tvoří. Souhlasím i s tím, že v žádném tématu nejde do hloubky a nemůže sloužit jako praktický návod. Jenže to nepovažuji za nevýhodu, nýbrž naopak za silnou stránku knihy. Je určena lidem, kteří netuší, co do webdesignu patří a jak o něm uvažovat, lidem, kteří nic víc nepotřebují (typicky zadavatelé), nebo kteří musí nejprve získat všeobecný přehled o oboru, aby pak mohli dál studovat do hloubky už v určitém kontextu a s rozumnými prioritami. Přesně taková kniha tu chyběla a tahle bude ten cíl plnit výborně ještě mnoho let.

    Stále mi není moc jasné, proč jsi tweetoval, že Janovi ujel v UX vlak. To tvrzení bych chápal tak, že jsou v knize informace zastaralé, dávno neplatné, jenže to ani z tohoto článku nevyplývá. Spíš to na mne působí tak, že máš s Janem různé názory na pedagogickou stránku věci, ale po odborné stránce v žádném rozporu nejste.

    • osklivysup says

      Myslím, že jde o očekávání, které Jan Řezáč nastavil. A minimálně u mne nebyl nastaven na úroveň výpisu stylem lepší bakalářky. Jako „úvod do webdesignu“ mi přijde kniha ok. Jak jsem psal, za cenu do 200 Kč.

      ad vlak: to se hodně těžko dokazuje, jde o můj osobní názor a kniha mne v něm utvrdila. Z hodně věcí je vidět, že jim ten, kdo o nich psal, moc nerozuměl. To není o stáří informací, ale o množství načerpaných informací a zkušeností. My všichni jsme za opicema oproti zahraničí a doháníme.

      ad vzdělání: Vůbec si nejsem jistý, pro koho kniha je. Rozsah obsahu odpovídá velkým projektům, ke kterým se začínající webdesigner nedostane. Pro pokročilejší je ale obsah příliš obecný.

      Třeba tipy na workshopy jsem nenašel žádné (2 zmínky beru jako nic). Ale toho je hodně, co mi tam chybí. Nebo STD framework, který jen v poznámce kniha odkazuje, je imho pro proces zakázky něco, co skoro ideální.

        • osklivysup says

          1) to že ji někdo udělá „ze zlata“ ještě neznamená, že pro mne automaticky stoupne i její cena, kterou jsem ochotný zaplatit. Jak píšeš níže, pro knížku, kde „Webdesigner si zopakuje to, co už dávno ví“, je podle mého názoru cena mimo a stejně tak celé haló kolem (nutno podotknout, že to haló je opravdu dobré a lepší než samotná knížka).
          2) třeba to, se kterým nás (naše vysoké školy) Řezáč neustále srovnává. Nebo z jiného pohledu http://www.f-i.com/, http://www.cooper.com/, http://clearleft.com/ ….

      • says

        No, abych se přiznal, s tou cenou to už nechápu vůbec. Jak jsi dospěl k těm 200 Kč? To jako že informace, které ti v knize chybějí, mají hodnotu přesně 400 Kč? Já to vidím tak, že plno mým klientům kniha ušetří jednodenní školení (cca. 4000 Kč + další náklady), nebo hodinu mého povídání při konzultaci (2500 Kč). Jiným lidem ušetří třeba pár set tisíc za pokažený projekt a ještě jiným neušetří nic, protože už všechno vědí. Fakt netuším, jak jsi to počítal.

        Pokud jde o zkušenosti autora, nechci mluvit za Jana, ale znám ho 10 let a myslím, že má zkušeností dost. Ono jde spíš o to, jak se člověk postupně vyvíjí. Hluboká znalost detailů se postupně mění v širokou znalost souvislostí. Ta kniha je právě o těch souvislostech a proporcích, takže střílet na detaily nedává moc smysl.

        Ale jinak OK, asi je dobře, že o té knize někdo taky píše špatně. Zřejmě pro ni prostě nemáš využití, což je v pořádku. Já ve své praxi to využití naopak vidím (budu ji doporučovat klientům a ušetřím jim alternativní náklady naznačené výše), a proto ji vítám.

    • Kokeš says

      Ad „Zároveň a především je ovšem přehledem témat, které webdesign tvoří. Souhlasím i s tím, že v žádném tématu nejde do hloubky a nemůže sloužit jako praktický návod. Jenže to nepovažuji za nevýhodu, nýbrž naopak za silnou stránku knihy. Je určena lidem, kteří netuší, co do webdesignu patří“

      K takové prvotní rešerši obvykle slouží článek na Wikipedii, skripta nebo nějaký povšechný článek na webu. Přijde mi vhodnější vyhradit si třeba odpoledne na brouzdání po webu …a komiks si koupit raději v obchodě s komiksy. Od knihy za sedm stovek bych prostě čekal hutnější obsah, tvrdá data, konkrétní příklady, fakta, návody, postupy… Když to srovnám s knihami z mé knihovničky v cenách kolem 500-1000, tak ten poměr cena/obsah je u nich mnohem příznivější.

  3. says

    Hned v úvodu (který je volně k nahlédnutí na webu) Honza píše:
    Držíte v ruce první českou knihu, která dá systém vašemu návrhu webuZačátečníkům a zadavatelům projektů pomůže kniha v rychlejší orientaci v oboru, pokročilým webdesignerům vyplní pár mezer a poskytne jim argumentační podporu pro jejich práci. V knize mluvím směrem k webdesignerům. Jako zadavatel webových projektů získáte přehled o procesu návrhu webu, a tudíž začnete poptávat weby smysluplně a budete moci lépe zkontrolovat práci svého webdesignera … Kniha je rozdělena do několika bloků, které vám pomohou zorientovat se v procesu návrhu webu. Po krátkém úvodu do problematiky projdeme základy projektového řízení pro webdesignery, proces návrhu webu, Maslowovu pyramidu webdesignu a základy profesionálního přístupu. Webdesigner si zopakuje to, co už dávno ví a dělá 2 a zadavatel zjistí, co má vyžadovat po svém webdesignerovi 3. V rámci každé kapitoly dostanete základní teoretické informace, úvod do metod, které můžete v dané fázi použít a odkazy na literaturu. … Tato kniha vám dá všeobecný přehled, ale pro návrh fungujícího webu si budete muset své znalosti i dovednosti ještě výrazně rozšířit. Po jejím přečtení ale už budete vědět, po čem sáhnout.

    Kniha je tedy svým způsobem přesně tím, co jí vytýkáš, a nijak se tím netají. Naopak je to v podstatě její cíl a smysl. Možná by příště stačilo si o ni předem něco přečíst, abys měl správně nastavená očekávání a nedošlo k dalším zklamáním. Zároveň by bylo fenomenální, kdybys energii, kterou tak intenzivně investuješ do komentování co kdo kde udělal špatně a čemu nerozumí, využil na vyplnění právě těch mezer, které ti v knize chybí. Z tvých obdivuhodných dlouholetých zkušeností by tak mohli čerpat i ostatní (ať už začátečníci, profesionálové nebo zadavatelé) a obor se rozvíjel — podobně jako to s knihou myslel Honza.

    • osklivysup says

      Fenomenální by to nebylo, proto to nedělám 😀
      Chápu, že to může působit blbě, ale poplácáváním po zádech s davem mne prostě nebere a navíc už je v klubu očividně přeplněno. A pokud už někdo dělá takový poprask, holt mi to nedá se neozvat, když nesouhlasím.

      P.S: možná si tu recenzi špatně pochopil, nebyla o knížce, ale o tom twítu. I sem napsal, že kniha je dobrý začátek, pokud by se to nepřehnalo s tou cenou.

  4. says

    Nejdem sa vyjadrovat ku knihe, kedze som ju este necital a nepovazujem sa za takeho odbornika, aby som hodnotil kvalitu informacii, ktore kniha v sebe nese.

    Kazdopadne by som sa pozastavil nad tym, co sa okolo tej knihy deje na twittru (mozno aj niekde inde, ale sledujem hlavne twitter a tam je to krasne vidiet). Uz to, ze na celom twittru najdete asi len jednu negativnu kritiku a to od oskliveho supa je podozrive. Ten Jan Rezac je asi nejaky Buh, ne?! Clovek si objedna knihu, kurier mu ju priveze a okamzite tweetuje, ze ju ma konecne doma, sice je este zabalena, ale uz ju odfoti a hodi to na twitter, aby vsetci videli, ze ju ma doma, aby vsetci videli, aka je uzasna a ze mu strasne zmenila zivot a urobila z neho lepsieho cloveka…Jan Rezac to ochotne retweetne z uctu @WebOstryJakoBritva, ochotne to retweetne zo svojho sukromenho uctu a na twittru vznika obrovsky SPAM, pre ktory som napriklad ja prestal Jana Rezace uplne sledovat (a myslim, ze som nebol jediny). Samozrejme super ucinna kampan zamerana na cilovku, o tom zadna! Niekedy ale docela vtipna 🙂

    Mne sa vsak nepaci, co tu vlastne od Oskliveho supa chcete. Kazdy ma na knihu svoj nazor. A preco by ho mali obhajovat len ludia s negativnym postojom ku knihe? Preco nikto nechce od tych pochvalovacov, aby rozobrali ich postoj ku knihe do detailov?! A aby rozobrali detaily tych detailov a este ich detaily. Je mi jasne, ze to tak chodi vsude, ale pride mi to trosku mimo. A fakt se divim, ze Osklivy sup tu s vama jeste diskutuje…

    • osklivysup says

      Hm, nic takového jsem ani neměl v úmyslu psát, odpovídal jsem na něco jiného. Takže smůla v každém případě. A když si přečteš pozorně komentáře, tak si i možná všimneš, že píšu právě to, že vlak ujel nám všem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *