3. ročník Konference UX z praxe

Tak nám UXZ doputovalo do 3. ročníku. Ten proběhne 26. 2. 2018 v Praze a registrovat se můžete na webu. Konferenci by měli v týdnu doprovodit i celodenní workshopy z oblasti UX. A kromě toho zvažujeme na střídačku s UXZ variantu UXZi, což bude mezinárodní verze toho samého, jen v angličtině a s anglickými řečníky. Výhledově červen 2018. Uvidíme, zda se to povede. Slevu na konferenci a nejen ji je pak možné získat přes UX KLUB. A tady je kompletní program na UXZ3:

UX – ODKUD JDEME A KAM
Martin Kopta, Principal Researcher, Two Diamonds

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ TESTOVÁNÍ VIZUÁLNÍHO DESIGNU V KIWI.COM
Jiří Tvrdek, UX Team Lead, KIWI.com

JAK NA DESIGNOVÉ ZAKÁZKY V DALEKÉM ZAHRANIČÍ
Lukáš Zazvonil, Co-Founder, Bell&Hurry

GRAFICKÉ UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ PRO OVLÁDÁNÍ AUT
Ondřej Velebný, Lead HMI Designer Kontrolka.cz

POLOŽENÍ ZÁKLADŮ DESIGN SYSTÉMU V KIWI.COM A CO JSME SE PŘI TOM NAUČILI
Jan Toman, UX Designer, KIWI.com

JAK Z UX PROCESU NEDĚLAT ČERNOU DÍRU NA ČAS A PENÍZE
Michal Kardaš, Co-founder, Outboxers

PŘÍPADOVKA – VYUŽITÍ GAMIFIKACE A HOOKED MODELU K VĚTŠÍMU ZAPOJENÍ UŽIVATELŮ
Michal Maňák, Lead UX Designer, LMC

NEZAPOMÍNEJME, ŽE I GRAFICKÝ VZHLED JE SOUČÁSTÍ UX
Vojta Horák, 7divs.com

cely-program-uxz3

K čemu jsou vize a jak pomocí nich chci řídit firmu

nalepky-05Tohle by teoreticky měl být první článek ze série o podnikaní, které bych chtěl začít psát. Prakticky ale může být i tím posledním. No nechme se překvapit.

Na úvod

Už to potkalo i mne. Na ŽL pracuji už od roku 2004. Od roku 2010 i zároveň jako zaměstnanec. Akorát teď to začalo být už moc komplikované a vyžádalo si to založit samostatnou firmu, kam se část aktivit přesune. Navíc je potřeba získat další kapacity a ty se na ŽL už shánějí komplikovaně. Shrnuto, vznikal s.r.o. a já teď přemýšlím (už delší dobu), co s tím.

Vize firem

S vizemi firmy jsem se setkal prvně jako webdesignér. Byla to taková ta položka, co na každém webu musí být, stejně jako sekce o nás. Nic jste se tam nedozvěděli, a když už něco ano, nemělo to s realitou nic společného. Takové něco jako mají v HR „mladý a dynamický kolektiv“. Na vize firem by se dal docela dobře udělat nějaký automatický generátor. Možná i někde nějaký už je.

Přesto jsem to, jak chci, aby firma fungovala a kam by měla směřovat, nazval vizí. Vlastně nevím, co jiného by to mělo být. Vize vize pak je to, že by to měla být vize fungující :-). Nicméně to samozřejmě ukáže až čas, co se skutečně podaří.  Jak si teď postupně utvářím představu o firmě a jejím fungování, došel jsem k modelu firmy řízeného právě její vizí. Normálně asi firmu řídí majitel nebo nějaký ředitel či v horším případě třípísmená zkratka. To je ok, ale pak vlastně firma svoji vizi nepotřebuje. V mém modelu bych chtěl jako majitel nastavit vizi firmy. To je moje věc a mohu si to udělat, jak chci. Na tom příliš nezáleží. Dále také chci, aby byla firma „svobodná“, i když tento buzzword přesně nevystihuje moji představu, ale je to asi nejblíže. Proto řízení celé firmy přebírá ona definovaná vize (měla by to být i záruka svobody). Je to jakýsi cíl firmy a vše by se mělo tedy řídit tak, aby se toho dosáhlo. Zjednodušeně řečeno, už nepotřebujete manažera, ale měla by to na základě vize zvládnout školená opice.

Moje vize

Schválně, kdo se řídíte pravidlem, nebo jste se s ním ve firmě setkali, že zákazník je vždy na prvním místě. S tím já právě nesouhlasím. Kdysi dávno jsem tohle někde přeškrtl a napsal na první místo zaměstnance. Možná je to jakýsi export z UCD. Představa je taková, že pokud bude spokojený zaměstnanec, budou nutně spokojení i klienti. Opačně to ale neplatí (domnívám se). Co to ovšem znamená zaměstnanec na první místě? To je věc, nad kterou ještě trochu bádám a asi ji budu nějakou dobu ověřovat a testovat praxí. Moje aktuální interpretace do vize je ta, že by se firma měla snažit pomoci svým zaměstnancům v dosahování jejich životních cílů/snů. No a to je vše, přátelé. Potřebujete udělat nějaké manažerské rozhodnutí? Stačí se podívat, jaká cesta povede k naplnění této vize, a máte rozhodnuto. Pan manažer je bez práce.

Aktuálně jsem tuto základní vizi ještě trochu rozšířil. Vycházím z priorit, které jsem nejdřív definoval jako:

  1. Zaměstnanci
  2. Klienti
  3. Firma

Nově jsem ji ještě upravil na:

  1. Zaměstnanci
  2. Společnost
  3. Klienti
  4. Firma

Takže druhá část vize je, aby firma byla prospěšná pro společnost. V tom jsem neměl ještě moc času teoretizovat a spíš mám v plánu konkrétní kroky, kterými budu za pochodu tuto vizi upravovat, aby se pro mne stala univerzálním nástrojem.

P.S: Jen aby nevznikaly dohady, tohle je zatím teorie, kterou se budu snažit praktikovat. Nijak neříkám, že se to vše povede a bude na 100 %. A jak to po sobě čtu, asi to nebude úplně jasné už z prvního článku. Ale pokusím se v dalších popsat praktickou implementaci vize do praxe a už by to mělo být lépe uchopitelné.

 

Proč dobrý konzultant odhalí 80 % toho, co uživatelské testování, jen už pak není zas tak dobrý

Vycházím z toho, co bylo zmíněno na Twitteru jako citace z jedné konference: „V prvních fázích CRO umí zkušený konzultant odhalit až 80 % chyb, co by odhalil uživatelský výzkum.“

Aby tvrzení mělo vůbec smysl, je pod uživatelským výzkumem chápat uživatelské testování. Tvrzení pak nabývá absurdní pravdivosti.

Skutečně je možné, že shoda bude dosahovat takto poměrně vysoké úrovně. Vezměme si web plný triviálních chyb v použitelnosti, které prakticky znemožní návštěvníkům jeho použití. Pak by konzultant měl mít dostatečně velkou shodu v objevených nedostatcích s uživatelským testováním. Testování totiž díky těmto triviálním chybám nedokáže odhalit ty netriviální (které zase nedokáže odhalit konzultant). Uživatelé prostě zakopávají o ty základní chyby a nikam dál se moc nedostanou. Oba způsoby tedy mají možnost odhalit tyto triviální chyby a dojde k nějaké shodě. V tomto ohledu by se tvrzení (80 %) dalo brát jako docela dobrý odhad.

Nicméně zkušený konzultant (o kterém tvrzení mluví), má znalosti o obou metodách a ví, kterou kdy použít. Zatím co expertní analýza má své místo právě u odhalování většinou triviálních chyb, které se dají praxí ověřit a naučit, případně pak vypozorovat, uživatelské testování má zcela jiné určení. Jeho smyslem je primárně odhalit takové chyby, které ani zkušený konzultant neodhalí (jsou závislé na cílové skupině, znalostech a neznalostech, …). Kdyby ano, proč by si pak zval uživatele, když to zvládne sám a rychleji, že. Pokud jsou tedy tyto metody použité vhodným způsobem, je zřejmé, že odhalené chyby budou odlišné (jejich množiny budou disjunktní). Navíc, obě metody se zpravidla používají v posloupnosti expertní analýza a po ní teprve podle potřeby uživatelské testování. Právě z důvodu, aby se odhalilo co nejvíc různých chyb, což je umožněno tím, že obě metody v této posloupnosti odhalí jiné chyby. Obě metody mají také jiné nároky na potřebné zdroje.

Absurdita spočívá v tom, že tvrzení by bylo pravdivé jen za předpokladu, že jsou obě metody použity nevhodným způsobem a zároveň zkušeným konzultantem.

No a pokud bychom nebrali uživatelský výzkum z citátu jako uživatelské testování, dostáváme se do ještě horší situace. Podívejme se, jak podle autora znělo celé tvrzení doslovně:

„Pro vyhledávání míst s potenciálem pro růst obchodní výkonnosti webu se používají tyto postupy: Heuristická analýza, datová analýza a uživatelský výzkum… Není vždy nutné použít najednou všechny tři způsoby získání informací. Například v prvních fázích procesu CRO je často z časových a finančních důvodů vypouštěn uživatelský výzkum. Což nemusí být vyloženě špatně, protože zkušený konzultant by měl dokázat v této úvodní fázi odhalit až 80 % toho, co by mu řeklo uživatelské testování.“

Autor si to v hlavě možná poskládá tak, aby věděl, co chtěl říci, bez ohledu na zmatenost pojmů. Posluchač už ale stěží. Zaměňují se zde právě výzkum a testování, což jsou dvě zcela odlišné věci. Pokud do citace dosadíme postupně jedno nebo druhé, obojí by tam mohlo být a obojí dává nějakou smysluplnost za určitých dodržených podmínek (u testování je to rozebrané výše). A teď tedy můžete hádat, co vlastně autor chtěl říci.

Na závěr bych si dovolil ještě říci, že z mé zkušenosti, byť za sebou nemám asi tolik desítek testování jako autor, se domnívám, že uživatelské testování je smysluplné pro použití odhalení chyb, nikoliv pro odhalení příležitostí pro zvýšení obchodního potenciálu. Proč? Uživatelé vám neřeknou, že kdybyste text v tlačítku (který je jinak zcela funkční) změnili na něco jiného, nakoupí s 5% pravděpodobností více. Co už vám ale řeknou je to (přesněji co vy vidíte), že tlačítko nepoužili a je v něm nějaký problém. Zpravidla je problém už dále zřejmý a stačí ho pak opravit. No a plýtvat na zřejmou chybu AB testování opravy je samozřejmě holý nesmysl. V tomto ohledu se tedy domnívám, že uživatelské testování je pro počáteční analýzu CRO ten nejméně efektivní způsob (rozuměj: házíte perly sviním), jak něco zjistit, a určitě bych ho doporučoval vůbec nevyužívat.

 

První veletrh práce pro UX

unihunt-pozadi3V čem vidím problém? UX specialisté a firmy, které mají interní UX oddělení, o sobě navzájem často neví a nemají představu, kde a jak najít kontakt. Reálně se na trhu v jeden moment objevuje 50–100 poptávek po UX specialistech, ale nikdo o nich moc neví. Stejně tak firmy neví, koho a kde vlastně oslovit.

Zkuste si představit, že jako UX designér si chcete najít práci = vybrat si firmu, která vám sedne. Teď můžete projít inzeráty, které vám zpravidla říkají všechny to samé, a vybrat několik firem a zkusit si dohodnout pohovor. Odpoví vám tak 1/3 a samotný pohovor vás bude stát poměrně hodně času. A to ještě ne vždy se na něm dozvíte to, co potřebujete. Často se sejdete s HRistou, který vám akorát položí obecné otázky a odpoví maximálně na podobně obecné dotazy.

Firma má zase naopak problém, kde dát vědět o tom, že UX designéra hledají. Pokud nezná dobře komunitu, skončí na jobs.cz. Výsledkem bude velké množství nerelevantních odpovědí (z vlastní zkušenosti převládají skladníci), které jednak nevedou k obsazení dané pozice, a za druhé zatěžuje celé HR oddělení případně i UX tým.

Proto vznikl nápad na veletrh UNIHUNT. Jeho hlavním cílem je poskytnou oběma stranám prostor na to se vzájemně poznat a propojit.

Tím vznikne pro UXáka možnost, se v jeden den pobavit s velkým množstvím firem, jako byste v jeden den přišli na 30 pohovorů. Zkuste to v reálu při zaměstnání. A nejen to. Unihunt se bude snažit, aby firmy na veletrhu prezentovali relevantní lidé, ideálně přímo z UX týmu či jeho vedení. Pokud vás tedy bude zajímat daná firma, Unihunt vám poskytne jedinečnou příležitost se dostat až přímo do srdce UX týmu firmy.

Firmy naopak získávají možnost získat kontakty na třeba 200 uxáků nebo lidí se zájmem v UX pracovat. A opět ne jen ten kontakt. Funguje to stejně jako u UX designérů. Firma během jednoho dne dokáže udělat 100-200 minipohovorů s relevantními lidmi. Kolik času by vás stálo takové množství normálně? Tady to zvládnete s 2-3 lidmi za jeden den (8 hodin).

Nicméně Unihunt chce účastníkům nabídnout ještě víc:

  • Protože už bude tolik UX designérů na jednom místě, bude to skvělá příležitost k vzájemnému networkingu, na který na jiných akcích jako konference nebo UX Monday není dostatek času.
  • Aby i vy jste měli něco z toho, že necháte na sebe firmě kontakt (pokud se nebudete chtít přímo bavit), bude u každé prezentace firmy možnost vyhrát příjemnou cenu (pravděpodobně zajímavá knížka, která se u nás neprodává, a možná i něco víc, třeba vstup na konferenci atd). Máte tak možnost z veletrhu odejít i s pěknou a užitečnou odměnou. Firmy pak získají další kontakty, které budou moci při nabírání UXáků využít.
  • V rámci veletrhu bude také možnost poptat či nabídnout práci na dohodu či krátkodobé projekty. Takže tu bude příležitost i pro freelancery najít nějakou zajímavou zakázku.

Navíc je pro všechny (UXáky i prezentující firmy) účast zcela zdarma. Nic vám tak nebrání se zapojit a plně využít potenciálu veletrhu. Veletrh UNIHUNT se koná v sobotu 3. 12. 2016 v Praze v konferenčních prostorách OK systems.

A zatím (další určitě ještě přibudou) se můžete těšit na tyto firmy, které už přislíbily účast:

loga

Web akce: www.unihunt.cz (registrace účastníků)
Twitter: @unihunt_cz s hastagem #lovzacina
Facebook: stránka
Kontakt: info@unihunt.cz (pro registraci firem)